Jádro
| Popis filmu: |
Ve světě začíná docházet k podivným nehodám a katastrofám. Například v Bostonu zemřou naráz desítky lidí s kardiostimulátorem. Odborník na zbraně Serge Levequea a geofyzik Josh Keyes na poradě v Pentagonu odmítnou možnost, že by mohla existovat zbraň, která by to dokázala. Když v Londýně způsobí katastrofu stovky holubů, kteří náhle ztratí orientaci, uvědomí si Josh, že se ptáci orientují podle magnetického pole Země. Obrátí se se svou teorií na významného geofyzika dr. Zimského a nedlouho poté si pro něj přijdou agenti FBI, kteří ho zavezou do Pentagonu. Tady mladý vědec na tajné poradě vysvětlí zvláštnímu výboru svou teorii o tom, že se přestalo otáčet zemské jádro a důsledkem toho se rozpadá elektromagnetické pole Země. Podle něj budou katastrofy nabývat na intenzitě. Přestane fungovat elektronika, svět budou bičovat elektromagnetické bouře a nakonec mikrovlnná radiace planetu uškvaří a vše živé zanikne.
Josh v doprovodu Serge a Zimského odletí do pouště, kde dr. Brazzeltone pracuje na lodi, se kterou by se dalo proniknout k zemskému jádru. Vynálezce jim předvede nejen motor schopný pomocí laseru a ultrazvuku roztavit horniny, ale také látku, kterou sám vynalezl a která je schopná proměnit teplotu a tlak na energii. Vědci dostanou k dispozici veškeré prostředky, aby loď co nejrychleji dokončili. FBI zatkne geniálního mladého hackera Finche, který už několikrát úspěšně napadl vládní počítače. Přimějí ho, aby pro ně pracoval a monitoroval informace z celé planety. Posledními členy přísně tajného projektu se stanou majorka Becky Childs a velitel Iverson, kteří patří mezi nejlepší piloty raketoplánu a mají řídit loď, sestavenou ze šesti článků, které lze v případě závady nebo poškození uzavřít a odstřelit, do středu země, kde má být umístěna řada náloží, které pak řízenou explozí uvedou jádro znovu do pohybu.
Loď nazvaná Vergilius se na svou cestu do středu Země vydá ze dna Mariánského příkopu. Zpočátku jde vše hladce, ale pak se loď dostane do prázdného prostoru vyplněného poletujícími drahokamy. Ty poškodí plášť lodi, jehož oprava je sice dokončena s úspěchem, ale Iverson svou obětavost zaplatí životem. Další obětí se stane Serge, když je obřím krystalem poškozena jedna z částí lodi a musí být od zbytku lodi odstřelena. Další komplikace nastanou poté, co se výprava dostane k jádru a zjistí, že je mnohem řidší než čekali. Uvědomí si, že nemají dostatek náloží, aby jádro znovu uvedli do pohybu. Zatímco generálové na povrchu rozjedou náhradní plán nazvaný Destiny, který kdysi vymyslel Zimsky jako zbraň a který má rozpohybovat jádro sérií otřesů. Ostatní tomuto plánu nevěří a dál zoufale hledají řešení jak zvětšit účinek svých náloží natolik, aby se zemské jádro dalo znovu do pohybu. Času však není nazbyt.
Režisér Jon Amiel, podepsaný např. pod filmy Past, Muž, který věděl příliš málo, či Návrat Somersbyho, rozhodně nechápal scénář filmu Jádro jako klasickou sci-fi. Odborní poradci, kteří se účastnili natáčení, ho nepochybně seznámili s nejnovější teorií Marvina Herdona, která jednoznačně poukazuje na limitovanou životnost zemského "georeaktoru". Proto především akcentuje onu lidskou stránku dramatu. Sám k tomu dodal :"Film Jádro je v zásadě vědeckou faktografií, což je směs složená z dobré porce vědeckých poznatků a malého množství fikce. Proto mě především zajímaly vzájemné vazby šestičlenné posádky, která se vydala zachránit Zemi. Každý z nich je vyhraněnou a respektovanou individualitou kráčející vlastní cestou. Jenže úkol, který před nimi stojí, vyžaduje perfektní týmovou práci." Vědci, včetně Alberta Einsteina, se po desetiletí zabývali bádáním o magnetickém poli Země a Einstein sám to označil jako "jeden z nejdůležitějších problémů fyziky". Dr. Sten Odenwald, který získal doktorát filozofie na Harwardu v oboru astronomie, souhlasí. "Jestliže se náhle změní magnetické pole Země, a k tomu dochází přibližně každých 250 000 let, následky mohou být neuvěřitelné," říká. "Již geofyzici začali sledovat úbytek síly zemského magnetického pole. Dosud nevíme, jestli k tomu dochází v přirozených vlnách, nebo je to předzvěst něčeho horšího.Ve skutečnosti je to tento neznámý aspekt filmového tématu, který povyšuje film Jádro nad ostatní běžné sci-fi příběhy, říká producent David Foster. Už jsme viděli příběhy, odehrávající se na širých oceánech, vesmírné expedice, ale cesta do nitra Země je dosud velkým, neprozkoumaným teritoriem." Ačkoli příběh filmu Jádro se nechává inspirovat jak realitou, tak vědeckými poznatky, hlavním zdrojem inspirace zůstává fantazie. Jak režisér Jon Amiel poznamenává: "pouze vědci mohou spekulovat o tom, co je pod námi. Vysílají zvukové sondy do nitra planety a tím, jak se ta která zvuková vlna láme, mohou usuzovat, zda je tam tekuté jádro, okolo něhož jsou pevné vrstvy niklu a železa. Ale nikdo to nemůže říci s jistotou. V zásadě je tedy film vědeckou faktografií _ což je směs složená z dobré porce vědeckých poznatků a malého množství fikce!" Další věcí, v níž si vědci nejsou jisti, je, zda může zemské jádro přestat fungovat. Okolo jádra naší planety se vedou četné kontroverzní diskuse. Otázkou je, zda žár zemského jádra produkuje látku, která udržuje pevný obal z niklu a železa , nebo _ jak předpokládá jedna z teorií - tu je gigantický atomový reaktor, který je zásobován plutoniem a uranem a ten pracuje ve středu naší planety. Proč ale dochází k tomu, že se mění magnetické pole každých čtvrt milionů let?"Myslívali jsme si, že kosmos je nejvzdálenější hranicí", říká Amiel, "ale ve skutečnosti máme největší a nejzáhadnější mystérium pár set kilometrů pod našima nohama. Jednou z otázek, kterou film zajímavým způsobem pokládá je: co bys udělal ty, jako normální, obyčejný člověk, kdybys byl vržen do situace jako je tato? Stal by se z tebe hrdina? Jaká síla by tě přivedla ke splnění takového úkolu a jakou záhadu bys objevil?" Film Jádro získal vynikající představitele, kteří byli zaujati jednak charaktery filmových postav a jednak provokativními otázkami, které film klade. Všichni byli pyšní na to, že budou představovat hrdiny, kteří riskují své životy pro záchranu lidstva. "Je to film o velmi speciálním týmu lidí, kteří se vydávají na expedici, aby zachránili Zemi," říká Aaron Eckhart. "Myslím, že je to ojedinělý čin." Hilary Swanková souhlasí stejně nadšeně. "Tento film vytyčuje základní lidský postoj. Vyjadřuje, co pro nás tato planeta znamená _ a to je velmi hluboké." "Jon Amiel si přál, aby diváci spoluprožívali příběh posádky," říká Delroy Lindo. "Dbal o to, aby speciální efekty v tomto ve filmu nepřehlušily drama lidských bytostí." Režisér Amiel dbal skutečně o to, aby udržel akční a napínavé scény v souladu se zobrazením dramatického osudu postav v podzemní lodi. "Náplní každého dramatu je konflikt jednajících charakterů," říká režisér. "Dáte dohromady několik rozdílných postav: ošumělého profesora geofyziky, rutinního velitele NASA, bývalého vedoucího kosmonauta, atraktivní, dynamickou dívku, která je nejmladší ženou, která byla kdy vyslána do vesmíru, francouzského nukleárního fyzika, arogantního vědeckého pracovníka a jeho kolegu který byl před 20 lety jeho přímým rivalem _ a máte absolutně bezchybný recept pro báječný střet charakterů.Alfre Woodardová popisuje šestičlennou posádku jako "všechny rozdílné části lidského mozku," a Stanley Tucci souhlasí s tím, že šest lidí "se stává jednolitým organismem, který usiluje o záchranu lidstva". Tchéky Karyo (narozený v Turecku), který hraje francouzského atomového experta, upozorňuje na to , že jde o multirasovou společnost, která tvoří posádku lodi . "Existují tu kulturní rozdíly, ale každý jednotlivý člen této společnosti je lidskou bytostí. A k tomu, aby bylo možné zachránit svět, je zapotřebí všech." "Nejlepší částí filmu je scéna, kdy lidé naprosto odlišných charakterů překonávají ohromné překážky. Musí sáhnout až na dno svých lidských možností, což předtím nikdy nemuseli udělat," říká Tucci. "V tomto filmu je obsaženo všechno," poznamenává Eckhart. "Je tu humor, trocha romantiky a hodně hrdinství. A to je bezpochyby dobrým předpokladem pro zajímavý příběh." Režisér Jon Amiel věří, že obecenstvo se při zhlédnutí filmu bude bavit stejně, jako se tvůrci bavili při natáčení. "Nezáleží na tom, co tyto lidi svedlo dohromady, ale je to mimořádná souhra okolností, je všechny přivádí do světa, jaký dosud nepoznali."
![]() . ![]() Každý z herců přidal také svůj osobní postoj k roli, kterou vytvářel. Alfre Woodardová, která hraje vedoucí letové kontroly _ což je funkce, kterou dosud nezastávala žádná žena, přemýšlela , jak asi někdo může dosáhnout takové významné pozice. "Hovořila jsem s vědci o kosmonautickém průmyslu a programu NASA a zjistila, jak žena může získat takové postavení. Nakonec jsem o svém charakteru věděla úplně všechno _ i kde se ta žena narodila, kde začala chodit do školy, jaká práce jí přivedla na toto místo a jak to v tomto světě konkurence zvládla," říká Woodardová. Greenwood a Swanková se ve filmu mění z astronautů v "terranauty". Setkali se proto se skutečnými astronauty, dr. Tomem D. Jonesem a kapitánem Susanou Helmsovou. Jones je nyní konzultant v oboru kosmonautiky, autor a veřejný mluvčí, který strávil 53 dní v kosmu. Nyní se o své zkušenosti podělil s hercem Greenwoodem. "Bylo to velmi vzrušující. Tom mi promítl video, které natočil v kosmu a měl jsem z něj fantastický dojem," říká Greenwood nadšeně. "Oba astronauti byli neuvěřitelně profesionální. V mých očích to jsou opravdoví hrdinové." Zatímco herci studovali své role, tým designérů hledal výraz pro scény ze zemského nitra. Byl to úkol s nesčetnými možnostmi, které měly především uspokojit očekávání publika.Při práci na tomto kreativním úkolu byly důležité jednak dosavadní poznatky o nitru země a omezené vědecké poznatky o zemském jádru. Zatím vznikl jediný snímek o cestě do nitra země, byl to v r. 1959 film Journey to the center of the earth. Expert vizuálních efektů ve filmu L. McMurry říká: "Náš film není o hledání nějakých příšer. Je o reálné vědě. Ale vzhledem k tomu, že informace o nitru zeměkoule jsou mnohem skromnější než o vesmíru, snažili jsme se vytvořit realitu, jako kombinaci dostupných vědeckých poznatků s naší tvůrčí představou." K vytvoření podzemní lodi, nazvané Virgil, prostudovali designéři řadu materiálů o srážkách tělesa s pevným povrchem. Šlo o to, aby se terranautus nepodobal vesmírným lodím ze snímků Star Trek nebo Star Wars. Nakonec vznikla idea na tzv. krtka _ earthworm, který se jako červ zavrtává do země. S tímto konceptem přikročili k dalšímu uvažování o tom, jak by takové těleso mělo vypadat, aby mohlo plnit svou funkci. "Byla to velká výzva navrhnout a vybudovat těleso, které by skutečně mohlo proniknout až ke středu země. Jak bude pronikat zemským povrchem a tím, co je pod ním? Jak se vlastně bude pohybovat kupředu? Jak bude kontrolovat, zda se pohybuje správným směrem? Virgil nakonec vznikl jako kombinace tří těles, krtka, rakety a ponorky. Byl vytvořen ve skutečné velikosti, protože tvůrci v něm skutečně chtěli natáčet a nikoli realizovat snímky na modelu. "Místo futuristicky oslňujícího interiéru lodi jsme se rozhodli, že bude tmavá, v barvách zeminy a přísně funkční," říká Amiel. "Loď měla vypadat tak, že byla opravdu sestavena za tři měsíce a nebyl čas na nějaké komfortní vybavení interiérů. Jestliže jste někdy měli možnost vidět interiér letadla bez všeho komfortu, který má cestujícímu poskytnout iluzi, jako by byl v zařízeném pokoji, to co byste viděli jsou kilometry hrubých kabelů a hadic, všelijak pospojovaných. Takový vzhled jsme vytvořili i ve vnitřku lodi Virgil. A tam se také, v tomto stísněném prostoru, filmovalo. Pouze stěny byly odnímatelné, kvůli přístupu kamery při natáčení. Natáčení probíhalo na různých místech světa, v Londýně, Paříži, Římě, Montrealu, Washingtonu D.C. a San Francisku. První klapka padla 9. prosince 2001 ve Vancouveru, v Britské Columbii. Scény na poušti byly filmovány v Utahu, dále se natáčelo na námořní základně v San Diegu a námořní základně poblíž Seattlu (stát Washington). |










